Úvodní stránka » Nezařazené » 347. O SVOBODĚ PROTI BLÁTU A PRINCIPECH S VÝHLEDEM (Zach 3 a Zach 4-6)

347. O SVOBODĚ PROTI BLÁTU A PRINCIPECH S VÝHLEDEM (Zach 3 a Zach 4-6)


KNIHA ZACHARJÁŠ, KAPITOLA 3 (STARÝ ZÁKON)

Přečtěte si, prosím, nejprve sami, uvedenou pasáž.

Pokud nemáte Bibli v knihovně, můžete použít on-line text na http://www.biblenet.cz/

Třetí kapitola starozákonní knihy Zacharjáš uvádí na scénu (po Zerubábelovi z druhé kapitoly knihy Ageus) další sice zdánlivě historickou, ale kvůli jejímu textem připisovanému významu blíže neurčitelnou postavu – velekněze Jóšuu. Je to spíše než skutečný historický velekněz Jóšua postava ilustrativní, demonstrační – bude na ní a na jejím příběhu posluchači a čtenáři postaveno před oči to, co prožívají či smějí prožít sami.

Stejně jako velekněz Jóšua, i posluchač a čtenář tohoto textu se nachází ve své době a svých okolnostech se svým životem ve stejné situaci: jeho životní výsledek je radikálně zpochybněn satanovým obviněním – nemá právo na jiný úděl, než jaký si zaslouží – a žádný lidský výkon člověka hrobu a ďáblu nevyrve. A Boží odpověď k tomu ilustrativnímu veleknězi i konkrétnímu posluchači či čtenáři zní – tvoje budoucnost je moje věc, jsi můj – ať satan, ten Had, namítá co chce. A ten důvod, že se Bůh razantně staví na stranu nás, ušpiněných a zmazaných, převléká nás do čistého, zdobí a jednou provždy zachraňuje, je ten, že svobodný Bůh od nás toužebně očekává svobodné spolehnutí se, svobodnou důvěru – a my jsme se spolehli, i když kolem nás stříkalo bláto svévole, které nás zmazalo od hlavy k patě – spolehli jsme se ne na kvalitu a kvantitu svého výkonu, ale na kvalitu a kvantitu svobodného Boha, který nás svobodně miluje i přesto, že vůbec nevypadáme dobře.

A tak já a ty žijeme v Hadově světě, kde se prodíráme blátem a na hlavu se nám vrší Hadovy obžaloby, jak to tu vůbec, ale vůbec nezvládáme, pokud jde o kvalitu, pokud jde o kvantitu – a je to tak, nezvládáme to, ví to každý, kdo se na nás, zmazané od bláta svévole, na chvíli zadívá. A do té hnědé a mazlavé reality, která nás hněte a dezorientuje proniká z dnešního textu Boží realita, čistá a jasná: jen se spolehni, jen důvěřuj – protože výkon, kvalita, kvantita, to všechno se dá z člověka vydojit a vymlátit, ale svobodný Bůh touží po člověkově svobodném spolehnutí se na svobodného Boha – to spolehnutí je nad všechno bláto a z Hadovy reality dělá iluzi.

Spolehni se, důvěřuj, nehleď na bláto a vlastní špínu, spolehni se, důvěřuj, nech si svobodným Bohem restrukturalizovat své priority a vize. Má to smysl. Pro tebe, pro lidi kolem tebe, pro tvého Boha. Skutečná svoboda je žít v nesvobodné iluzi svobodnou realitou – i když v tom světě plném bláta za to zaplatíš, i když tě tu za to Had a všechno prohne, až ti páteř zapraská a těžkosti tě nepřeslechnutelně zavolají k návratu do bláta, za kterým cení zuby hrob. Svobodně se spolehni a nech na svobodném Bohu, co s tvým svobodným rozhodnutím v nesvobodném světě udělá – i kdyby tě to mělo stát všechno, co máš – třeba i jistoty, třeba i vztahy, třeba i život.

KNIHA ZACHARJÁŠ, KAPITOLY 4 – 6 (STARÝ ZÁKON)

Přečtěte si, prosím, nejprve sami, uvedenou pasáž.

Pokud nemáte Bibli v knihovně, můžete použít on-line text na http://www.biblenet.cz/

Tři kapitoly, obsahují několik zvláštních podobenství – a všechna hovoří nejen do kontextu Zacharjášovy současnosti, do kontextu stavby chrámu v obnoveném Judsku, ale i do kontextu každého konkrétního života každého konkrétního posluchače či čtenáře, protože jsou shrnující, protože hovoří o principech, o podstatě vztahů mezi Bohem a člověkem, člověkem a Bohem.

Kolem Judejců budujících chrám v zemi, kde je nechtějí, se kupí překážky, nabalují se problémy, úkol se zdá být nezvládnutelný, je tolik toho, co si hlasitě říká o pozornost, a tak málo sil, tak málo zdrojů. Do této situace vzrůstající malomyslnosti, do jejich i čtenářovy situace bombardované těžkostmi zní zvěst o tom, že nezáleží na naší síle a moci, že nemáme situace a své šance odhadovat podle vlastních schopností a zdrojů, protože na Bohu tu záleží, ne na nás – a před tím vítězným Bohem je každá hora překážek rovinou, plackou, místem, po kterém se klidně chodí, ne s vypětím všech sil šplhá.

Ne všechna podobenství těch tří podobenstvími nabitých kapitol knihy Zacharjáš jsou pro dnešního čtenáře čitelná – a tak například podobenství o svícnu mezi olivami může čtenář s klidem přenechat teologům a odnést si ze čtvrté kapitoly zvěst o té hoře, z níž je před Bohem placka a o spoléhání na Boží sílu a zdroje, místo zoufání si nad nedostatkem těch našich.

Další dvě podobenství, o letícím svitku a nádobě (éfě) spolu souvisejí. V prvním zazní výzva k oddělení se od snahy o sebezajištění, od sobectví, od shánčlivosti – to vše je skutečným důvodem ke křívopřísežnictví a křivosti vůbec, to vše člověka pokřivuje. V tom druhém se čtenář setká se Svévolí v éfě, nádobě sloužící k odměřování sypkých a tekutých komodit. Tady se zvěst dotýká naprosté podstaty lidské nevěry a nedůvěry vůči Bohu, kterou člověku na počátku našeptal Had a stále ji kolem něj (a s člověkovou ochotnou dopomocí) rozvíjí v miliardách smyček. Podstatou hříchu je svévole, uplatnění vlastního měřítka navzdory tomu, které uplatňuje Bůh, vzpurná volba své vůle před Božím voláním k tomu, abychom Jemu důvěřovali, na Něj spoléhali a Jeho měřítka přijali, protože On stvořil vše a nás miluje. Svévole je hřích, nevěra, zpronevěra, vzpoura a selhání – ať nám ji had maluje jakkoliv atraktivně jako „vlastní názor“, „hrdinství“, „sebeurčení“, „svobodu“. A pozorný, vnímavý čtenář si protáhne linku k textům, které četl ve starozákonní knize Izajáš a novozákonní knize Zjevení a všimne si, že svévole a její měřítko jsou doma v šineárské zemi, v Babylóně – a že jsme u Izajáše a ve Zjevení zahlédli, že tu jde nejen o místo v mapě tehdy a tam, ale o způsob myšlení, životní styl – tehdy i dnes.

Šestá kapitola knihy Zacharjáš opět přinese dnes již obtížně čitelné podobenství, tentokrát o čtyřech spřeženích a následně protáhne zvěstnou linku do výhledu k Novému zákonu, k Ježíši, který je Kristus, skutečný Král a stavitel skutečného Chrámu na zemi, která se Jeho slavným příchodem na konci našich dějin promění ve skutečné Boží království, jak o tom nejen v Novém zákoně setrvale čteme.

Těším se na vás příště!

Váš Trabant

Reklamy
Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.